S Davidem jsme si povídali o základních zásadách brandingu, které by měl mít na paměti každý start up, ale i ostřílený matador.
1. Čím má start-upista začít, když se rozhodne, že začne pracovat na budování značky?
Tak za prvé by se měl zamyslet nad smyslem a pravým důvodem svého počínání. Nad tím, co ho skutečně motivuje k tomu, aby vůbec něco vymýšlel a přinášel na trh, namísto toho, aby se zařadil jako zaměstnanec do určité struktury, která ho bude formovat. Zdali jsou hlavním motivátorem peníze, nebo myšlenka, úspěch a hmotné statky, nebo snaha zlepšit lidem život. A to všechno podrobit zkoušce vůči sobě samému. Možná vám to zní utopisticky a neobchodně, ale samotný smysl našeho počínání je oním mechanismem tvarování osobnosti každého z nás.
Není to samozřejmě jednoduché a naprosto chápu, že pokud to čte osmnáctiletý čtenář, klepe si asi na hlavu s tím, že hlavní je přece úspěch, protože ten je měřitelný. Svým způsobem má pravdu a nemá asi smysl s tím nějak hluboce polemizovat. Není to dobře ani špatně, je to jenom prožitá zkušenost. No a já z vlastní prožité zkušenosti a terapeutické praxe zase vím, že pokud člověk tyto věci nedělá s láskou a nadšením, ale s pouhou vidinou úspěchu a zisku, je sice úspěšný a movitý, nicméně není bohatý a vnitřně šťastný.
2. Tím to ale určitě nekončí… Co dál je pro značku potřeba udělat?
Všechno ostatní, kromě vnitřního rozhodnutí, které jsme již udělali. Tahle doba je o symbolech, je to taková znaková řeč dnešní doby, něco jako pravěké neolitické kresby. Když chceme prorazit, musíme splňovat všechny atributy dospělé značky jako je smysluplná vize, výrazná korporátní identita, přehledná ikonografie, jasné vzkazy.
Když jdete do korporátní sféry, musíte mluvit korporátním jazykem, aby vám rozuměli. Nestačí mít něco, co potřebují, musíte ovládat jejich kódovací řeč. Stejně tak, když jdete do ulice, musíte mluvit jazykem ulice. Na to i v dnešní době mnoho projektů zapomíná. Mají pak skvělý produkt, který nikdo nechápe a jejich cesta ke klientovi je těžká a strastiplná.
3. Dejme tomu, že toto všechno udělám. Jak pak dostanu značku „mezi lidi“, když na nějaké velké promo nemám rozpočet?
Otázkou je samozřejmě mezi jaké lidi. Pokud máte virtuální produkt, máte obrovský virtuální prostor na internetu, kde můžete šířit jakoukoliv myšlenku. U fyzického produktu, kde potřebujete distribuci, však hrajete jiný sport na zcela jiném hřišti. Nemáte žádnou trial nebo beta verzi na vyzkoušení a nedostáváte zdarma zpětnou vazbu po internetu. Můžete dělat samozřejmě virál, jít do ulic, dělat instalace, demonstrace a další možné aktivace, nicméně stále máte zákazníka daleko. Proto říkám, že fyzický produkt je dnes daleko těžší uvést na trh než produkt virtuální. Minimálně ta cesta je delší.
4. Dalo by se v pár bodech shrnout co udělat, aby si značku zákazníci doslova zamilovali? Čím si jednoznačně vysloužím věrnost zákazníků?
Tak ona odpověď je už obsažena ve vlastní otázce, tedy vysloužím. Pokud jednoznačně, pak tedy službou, tedy něčím, čím opravdu přispěji k lepšímu, snadnějšímu, pohodlnějšímu, nebo zábavnějšímu životu.
Každý z nás řeší něco jiného, naše požadavky jsou neomezeně škálovatelné. Jde tedy spíše o to, na koho cílíte. Starší generace chce jistoty, zatímco mladá chce osobní variabilitu. Pak je tu jedna společná věc a tou je příběh. Lidé milují pohádky a je jim de facto jedno, zdali jsou příběhy smyšlené či nikoliv. Potřebují se s nimi ztotožnit a vymezit se díky nim vůči ostatním.
5. Jaké chyby začínající podnikatelé nejčastěji při nastavování své značky dělají? Co byste určitě při budování značky nedoporučoval dělat?
Myslím, že je to stále stejné a sám jsem to několikrát sám zažil. Jde většinou o určitý druh vnitřní zahleděnosti, nebo chcete-li provozní slepoty. Jsme tak zamilování do své myšlenky, že nevidíme a neslyšíme reakce našeho okolí. Definitivně to pak dorazíme tím, že se zeptáme našich blízkých, kteří nás nechtějí zarmoutit a řeknou nám, že to děláme dobře a že náš produkt budou všichni kupovat. Častokrát jsme mentálně uzavřeni v určité názorově jednotné komunitě, která sdílí stejné hodnoty a ve které chybí oponentura.
Doporučuji proto vyrazit ven z kruhu a testovat vně našich kontaktů, případně tam, kde víme, že se nám konstruktivní kritiky dostane. To ovšem říkám z pozice téměř padesátníka, takže naprosto chápu, že to může být pro dvacetiletého kluka nebo holku docela problém – už za nás byli všichni přes třicet dead…
[tg_divider style=“faded“]
Co doporučuje David dál?
Dozvíte se v listopadovém čísle Starting UP.
[tg_button href=“https://issuu.com/startingup/docs/startingup_3_3.rocnik_11_2016_free_“ color=“orange“ bg_color=““ text_color=““]Prolistovat číslo[/tg_button]
[tg_divider style=“faded“]
Nejnovější komentáře